Seriál k 60. výročí soutěže o nejkrásnější knihy roku

Soutěž o nejkrásnější knihu roku byla v Československu založena v roce 1928. Střet tradiční estetiky knihy a avantgardního řešení založeného na technicistní koncepci otevřel prostor pro vznik rozmanitých podob knihy, s nimiž jsou tvůrci i uživatelé konfrontováni již téměř sto let. V dynamice soutěže, od jejíhož posledního obnovení letos uplyne 60 let, se projevují jak nové technologické možnosti při výrobě knihy, tak realita současného světa, jejíž témata tvůrci knihy reflektují.

 

 

Kategorie soutěže se od jejího obnovení v roce 1965 proměňovaly, měnil se i jejich počet (viz Minulé ročníky). Rovněž ocenění měla rozmanitou podobu, avšak ceny ministerstva kultury měly vždy větší váhu než ostatní ocenění včetně finanční odměny. Podíváme-li na soutěž z této perspektivy, vidíme, že se v soutěži objevovaly návrhy většiny významných osobností domácího knižního designu. V 60. letech to kromě Oldřicha Hlavsy a Františka Muziky byli Jiří Rathouský, Libor Fára, Zdenek Seydl, Zbyněk Sekal, Vladimír Fuka, Květa Pacovská a dal.

Oldřich Hlavsa (1909–1995), typograf, grafik.

Prius české poválečné typografie i soutěže o Nejkrásnější české knihy roku. První cenu v soutěži získal za grafickou úpravu sebraných spisů Vladimíra Holana (1965). Cenu ministerstva kultury ČSR získal rovněž za návrh obálky ke knize „Haló, je tady vichr – vichřice!“ (1969).

František Muzika (1900–1974), malíř, grafik, ilustrátor, typograf, scénograf.

Autor dvoudílné encyklopedie „Krásné písmo ve vývoji latinky“ (1958). Spolupracovník významných meziválečných nakladatelství Aventinum a Melantrich. Doprovodil více než pět set svazků kapesního formátu edice Světová četba. Do soutěže vstoupil jako nestor knižního umění. Román „Proces“ Franze Kafky (1965) s Muzikovou obálkou byl zařazen do prvního souboru nejkrásnějších českých knih obnovené soutěže.

Obálka Jiří Rathouský
Poetismus, Odeon 1967.

Obálka Libor Fára
Adolf Branald: Vizita, Československý spisovatel 1967.

Obálka Oldřich Hlavsa
Guillaume Apollinaire: Básně, obrazy, SNKLU 1965.

Obálka František Muzika
Franz Kafka: Zámek, Odeon 1969.

Rozmanitost a inovativnost české knihy 60. let 20. století skončila normalizací. V dalších dvou dekádách se v soutěži o nejkrásnější knihy roku uplatňovala mj. ideologická kritéria, ve vzhledu knih se projevovala nízká kvalita tisku a materiálu. Šetřilo se také na katalogu k soutěži, jehož smyslem bylo vždy představovat špičkovou kvalitu aktuálně vycházejících knih. Nápaditost autorů knižního designu se projevovala především v podobě edic významných nakladatelství Československý spisovatel (ČS) a Odeon (např. Česká próza 1945–1985, ČS; Soudobá světová próza 1953–1993 a Plamen 1956–1990, Odeon), díky nimž se podařilo udržet uměleckou kvalitu knih na přijatelné úrovni.

 

Obálka Jan Jiskra (malá řada Soudobé světové prózy)
G. G. Marquéz: V tomhle městečku se nekrade, Odeon 1979

 

Obálka Vladimír Nárožník (edice Plamen)
Paul Celan: Sněžný part, Odeon 1986

 

Obálka Milan Jaroš (edice Žatva)
Zdeněk Zapletal: Půlnoční běžci, ČS 1987

 

Obálka Rostislav Vaněk
Jiří Hlušička: Současná světová grafika, Odeon 1986

 

Obálka Václav Bláha (edice Plamen)
Kenneth Patchen: Když jsme tu byli spolu, Odeon 1979

 

Obálka Miloslav Fulín (edice Soudobá světová próza)
William Styron: Sophiina volba, Odeon 1984