Stehem, tahem (Dívčí průmyslová škola Vesna v Hořicích )

2. místo | Cena Ministerstva kultury | | Knihy o výtvarném umění | 2024

Autor/ka: Anna Crhová | Markéta Čejková | Veronika Soukupová

Grafická úprava: Magdaléna Gurská
Sazba: Jan Hrubeš
Nakladatelství: Město Hořice
Tiskárna: Ústecké tiskárny
Počet stran: 125
ISBN: 978-80-909408-0-2

Publikace Stehem, tahem navazuje na stejnojmennou výstavu, která proběhla v létě 2024 v Městském muzeu v Hořicích a která zpracovávala téma místní Dívčí průmyslové školy Vesny. Škola Vesna v Hořicích vznikla v roce 1908 po vzoru Vesny brněnské a přinesla tak důležitou příležitost pro další vzdělávání místních žen a dívek. Tomuto zaměření odpovídaly i vyučované předměty – především se jednalo o výuku vaření, šití a vyšívání; škola ale zároveň prostřednictvím kvalitních pedagogů a pedagožek (J. Kyselo, B. Špringerová) dívkám přinášela možnost uměleckého rozvíjení (předmět dekorativní kreslení) i budování „národní uvědomělosti“ (zaměření na folklorní, svérázovou tvorbu). Fungování školy v knize přiblíží text Anny Crhové. Bližší informace o fungování školy i o vzdělávání dívek v první polovině 20. století obecně najdete také v dobových textech - Jan Kyselo zde podrobně popisuje výuku předmětu dekorativní kreslení a Helena Rudlová barvitě popisuje atmosféru školy v prvních letech existence. Dobový kontext fungování školy v knize přibližuje studie Veroniky Soukupové, která na příkladu tří textilních umělkyň - Marie Teinitzerové, Jaroslavy Vondráčkové a Emilie Paličkové - popisuje nejen jednotlivá díla a jejich podobu, ale především teoretické a filozofické diskuze, které tuto práci doprovázely. Kniha ukazuje také nečekané souvislosti s uměleckou tvorbou 2. poloviny 20. století v osobě sochařky Věry Janouškové, která na škole krátce studovala. Právě toto studium ji nasměrovalo k umělecké činnosti a v její další tvorbě můžeme nacházet hypotetické stopy místního školení. Téma textilních prací Věry Janouškové pro knihu zpracuje Markéta Čejková. Umělkyně a umělci se stále obrací k rukodělnosti, textilu či výšivce a využívají tato tradiční média, aby vypovídali o tématech současnosti. Aktuální přístup k tématům spojeným se školou v publikaci představuje rozhovor s Karímou Al-Mukhtarovou.

Hodnocení poroty

Jemnost výšivky se podařilo zpřítomnit spíše civilním než patetickým způsobem. Dokonale zvolená materialita dobře spolupracuje s malým formátem. Ilustrace a písmo jsou i přes skromné podání netriviální a dobře si rozumí s disciplinovanou typografií. S obrazovým materiálem, převážně dobovým, autorka zachází pečlivě a osobitě… Výsledek je dynamický a ku prospěchu věci. Na malém prostoru se tu uplatnil knižní design, který by obstál i v mnohem rozsáhlejší publikaci. Lubica Segečová, členka výtvarné komise (SR)